Psaly se roky poslední čtvrtiny 19. století. Tato léta spadají do období po přijetí Vratislavského míru v roce 1742. Tímto mírem připadlo Hlučínsko i jiné kraje k Prusku. Sbory, které v této době na Hlučínsku vznikaly, byly tedy sbory německé. Prvním oficiálně založeným sborem na Hlučínsku byl sbor ve městě Hlučíně a to v roce 1881. Následovalo ustavení sboru v Dolním Benešově v roce 1885 a v roce 1886 v Sudicích. V tomto období také začal silný rozmach dobrovolných sborů v rakouské části Slezska (Kylešovice 1884). Roku 1898 se k tomuto významnému poslání hlásí obec Kobeřice (tehdy Köberwitz) s tím, že 20. června i zde se zakládá sbor hasičů
"Freiwilige Feuerwehr Köberwitz"
Z ústního podání naších předků jsme se dovídali, že první oficiální setkání a jednání se uskutečnilo v hostinci u p. Josefa Grigarčíka, který se následně stal prvním velitelem sboru. Zde byly položeny základy tehdejšího německého sboru a určeny prioritní práce nového společenství. Z jediného dochovaného dokumentu knihy příspěvků je zřejmé, že se do činnosti zapojili lidé všech společenských vrstev.
Aby se činnost lépe rozvíjela a převzaly se nějaké bohaté zkušenosti, uzavřel sbor s hasičským sborem z předměstí Ratiboře Bosatz - Ostrog Plania za účelem vzájemné výpomoci jakousi družbu. V letech 1913-1914 byla uskutečněna výstavba hasičského skladiště. Bylo vybudováno severním směrem od nového asi 80 metrů vzdáleného kostela. Jeho přibližná podoba se dochovala do dnešních dnů.
Zástava sboru z roku 1899, s německými nápisy:
Rozhodnutím Pařížské mírové konference bylo Hlučínsko, tehdy jižní část Ratibořska, na základě Versailleské mírové smlouvy ze dne 4. února 1920 připojeno k nově zrozené Československé republice. Tím také začínají do veškerého dění mezi obyvatelstvo pronikat změny. Ač nerado, začíná se i ve sborech hasičstva postupně používat českého jazyka jako jazyka velícího. To napomáhalo k tomu, že se některé sbory v této době snaží přestoupit do české Zemské hasičské jednoty slezské i se svým dosavadním členstvem.
Historický záznam nám blíže poodhaluje, kdo stál u zrodu nové hasičské generace obětavých nadšenců pro pomoc bližnímu v roce 1922. Tito lidé museli pro registraci sboru vypracovat potřebné dokumenty. Dne 7. května 1922 byly proto pro tento spolek přijaty stanovy. Dle §1 těchto stanov přijal spolek jméno, jehož název k registraci zní:
"Sbor dobrovolných hasičů v Kobeřicích"
S plynoucím časem sbor postupně uvažoval o koupi auta. Toho se členové dočkali až po roce 1932. Bylo to malé nákladní auto TATRA o nosnosti 1,5 t. V této době zavládlo ve sboru velké nadšení a dosáhlo se zvýšené aktivity členů. Výsledkem veškerého úsilí bylo to, že se členové zvýšenou měrou začali zasazovat o zajištění a nákup motorové stříkačky, neboť se domnívali, že potahová stříkačka má svou dobu již za sebou.
A tak byla zakoupena v roce 1936 stříkačka DS16 firmy WIKOV. Z jejího svěcení se dochovaly fotografie. Výkon nové stříkačky byl tak dobrý, že během zkoušky v prostoru u kostela proud vody málem dosáhl až na kostelní hodiny. Velkou zatěžkávací zkoušku měla stříkačka při požáru zámku v Kravařích dne 21. ledna 1937. Za silného mrazu stříkačka dodávala vodu na požářiště nepřetržitě po dobu 8 hodin. Tato stříkačka se zachovala dodnes a po generální opravě je plně funkční (spíše jen na ukázky). V roce 1938 byla zastavena činnost hasičského sboru, který byl vyzván k odevzdání všech hodnot a písemností. Začíná těžké období. Je to začátek druhé světové války.
Stav hasičských sborů v poválečném období nebyl v mnohých obcích záviděníhodný, a dá se říci, ani uspokojivý. Bylo tomu tak i v naší obci. Hasičské skladiště, poznamenáno válečným obdobím a procházející frontou skrz obec, bylo v neutěšeném stavu. Nářadí, výstroj, výzbroj byla z velké části zničena nebo zcizena. Technika (motorová stříkačka a auto) nebyla rovněž v provozuschopném stavu. Rok 1946 byl rokem obnovy. V rámci nového rozdělení OHJ na 6 okrsků se náš sbor přičleňuje k okrsku kravařskému. V březnu 1947 došlo při tání sněhu k povodni na Osmilánech.
Rok 1948 byl rokem 50. výročí hasičského sboru a tak sbor hodlal toto výročí dobře připravit, jak nám zaznamenal jednatel v protokolu z únorové schůze. Přesto sbor, který čítal v tomto jubilejním roce 59 členů, přijal a realizoval i jiná rozhodnutí. Protože sbor s ohledem na případný zásah si musel pro druhý sled zajišťovat potahovou službu mezi rolníky, rozhodl, že se bude zajímat o nákup druhého spolehlivějšího vozu.
V dubnu 1949 bylo, po předešlých konzultacích v Autocentru Krnov, projednáno členskou schůzi zakoupení staršího auta zn. HORCH. Fotografie tohoto auta se nám nepodařilo dochovat, ale v pátrání jsme nepřestali a věříme, že získáme skutečnou podobu tohoto spolehlivého vozidla. Koncem roku 1955 dle pokynu OHJ vozidlo přešlo do Hlučína s tím, že sboru bude dodáno typizované vozidlo TATRA 805 jako náhrada. V zápisech z roku 1955 se nám objevují první zmínky o účasti hasičského družstva na celostátních soutěžích. Do této doby jsme zaznamenali pouze účasti na slavnostech a soutěžích o ceny.
V době letních prázdnin roku 1968 vedení sboru organizuje brigády na návoz materiálu pro výstavbu nového hasičského areálu s budovou zbrojnice. Plán na výstavbu hasičské zbrojnice se prvně projednával na členské schůzi již v roce 1960. A teprve po 8 letech urgencích na MNV se podařilo zahájit výstavbu. Datum schválení stavby je z 8.8.1968. Termín dokončení byl stanoven do 31.12.1970.
Nová zbrojnice - výkopové práce, vytyčení stavby a betonáž základu byly prováděny koncem roku 1968. Členové sboru docházeli dle potřeby stavbyvedoucího na odpolední a sobotní brigády. Do prací při výstavbě zbrojnice je nutno rovněž zahrnout práce spojené s úpravou nádvoří, stavby oplocení, žumpy a pomocné práce při zřizování studny. Jedna z posledních potřebných prací byla úprava travnatých ploch po návozu zeminy, kterou prováděli členové soutěžního družstva. Slavnostní otevření a předání do užívání bylo uskutečněno 2.7.1972.
V průběhu roku 1970 sbor usilovně jedná s vedením OI PO v Opavě ve věci přidělení nové stříkačky PS 12, která do našeho sboru byla přidělena v roce 1971. O rok později nastal čas, aby začala vážná jednání o nákupu cisternové automobilové stříkačky.
Byla potřeba dokoupit i další techniku a tak v rámci velmi dobré spolupráce s místním JZD obdržel sbor na nákup stříkačky pro účely čerpání studní, čištění kanalizací, nádrží. Místní požární sbor získal v roce 1975 po těžkém a velkém úsilí výsuvný žebřík. Ten měl sboru posloužit pro účely zásahu na vyšší objekty a být zároveň využíván pro opravy veřejného osvětlení.
5. dubna 1979 jsme obdrželi od veřejného požárního sboru v Opavě CAS 25 RTH, ale bohužel poměrně starou z hlediska opotřebení. Po 13 letech provozu budovy zbrojnice a využívání areálu pro pořádání tanečních večerů bylo přikročeno k rekonstrukci a rozšíření pánského sociálního zařízení.
Do velmi významné oblasti práce sboru se dostává v této době činnost preventivní. Tato bývá zaměřována zejména na výchovu, aby nedocházelo k porušování zásad požární bezpečnosti. Zde můžeme zahrnout i propagaci požární ochrany ve vývěsních skříňkách s články o důsledcích při nedodržování požární ostražitosti. Měla být pro občany vhodnou školou při odstraňování závad ve svých soukromých domcích a hospodářských staveních. Sbor měl pro tuto oblast své činnosti vyhrazenou skříňku, ale v poslední době pro nedostatek propagačního materiálu (metodické materiály ze svazu skoro neexistují) tato činnost nějak ustrnula. V sále naší zbrojnice, v rámci akce "Měsíc požární ochrany"v březnu 1981 byla instalována výstava požární techniky a zhotovené nástěnky, na kterých si každý účastník výstavy, který přišel, mohl dovědět i informace z prevence a represe.
V roce 1989 sbor v rámci úspory provozních nákladů obdržel od MNV z ÚNZ starší auto AVIA - Furgon, které po důkladné opravě karoserie provedené v roce 1997 slouží dodnes. Vozidlo CAS 25 RTH bylo již v době kdy jej sbor dostal značně opotřebené a mělo několik neodstranitelných závad. Od roku 1990 bylo bez platné technické prohlídky. V roce 1994 bylo sboru přiděleno vozidlo CAS 8 A31 a CAS 25 byla převedena do Dolního Benešova, kde z ní byla použita karoserie.
Potahová stříkačka původem z Polska. Čerpadlo je dvoupístové, má dvě výtlačné a jedno sací hrdlo. V dnešní době již není schopna čerpat vodu, protože byla v rámci sběrových akcí zbavena důležitých součástí z barevných kovů.
Malý nákladní automobil, který sloužil k převozu mužstva, náčiní a k tažení ruční, později motorové stříkačky. Byl vybaven lavicemi pro mužstvo a nosným zařízením na žebřík.
Přívěsná motorová stříkačka s třístupňovým odstředivým čerpadlem, dvoustupňovým chlazením a rotační lamelovou vývěvou. Jde o velmi výkonný stroj, který v roce 1999 absolvoval generální opravu a nyní je schopen provozu.
Luxusní osobní automobil německého výrobce, který měl na svou dobu výkonný motor a moderní výbavu. Vůz byl nakoupen z prostředků sboru. Cena tohoto vozu byla vysoká (105 000 Kčs), také proto byl v roce 1955 na příkaz Okresního inspektorátu vyměněn, za plně vybavený požární automobil TATRA 805.
Dopravní automobil s přenosnou motorovou stříkačkou PS 8. Motor: zážehový, max. rychlost vozidla 75 km/h. Tento automobil byl dlouhou dobu oblíbencem řidičů i hasičů. Jak pro svou spolehlivost, tak pro jízdní vlastnosti.
Přenosná motorová stříkačka o výkonu čerpadla 1200 l/min.
Cisternová automobilová stříkačka. Výkon čerpadla 2500 l/min, nádrž na vodu 3500 l na pěnidlo 200 l, osádka 1+8, max. rychlost 85 km/h. Tento požární automobil náš sbor dostal značně opotřebovaný a po dvou letech provozu se projevila neodstranitelná závada motoru. Na opravách vozu strávili členové mnoho času. Vůz nadále slouží s novým podvozkem v Dolním Benešově.
Plachtovaný valník, který sloužil hlavně k přepravě mužstva na soutěže. K zásahu vyjížděl s přívěsem PPS 8.
Převodem z OUNZ získal sbor starší furgon. Ten byl v roce 1997 zrepasován a nově lakován.
Náhradou za CAS 25 je lehká cisterna CAS 8 na podvozku AVIA.
BERNARD, BENNO. Pomoc přichází. Publikace popisující historii SDH Kobeřice v letech 1898 - 1998. Tiskárna Maj, Lhota u Opavy: 1998. 94 s.